Tomáši, když jsi obdržel nabídku na pozici šéftrenéra, trvalo dlouho se rozhodnout?
Rozhodnutí bylo poměrně jednoduché. V prvních dnech jsem si zavolal s lidmi z basketbalového prostředí a nastínil jim, jaká je situace. Všichni mě ihned v rozhodnutí podpořili a řekli mi, že to je dobrý krok v kariéře. Samozřejmě jsem vše řešil i s rodinou, která byla stejného názoru. Řekl bych, že v mé hlavě bylo cca za 4 dny rozhodnuto a klub se tak mohl připravovat na další sezónu.

Jaké pro a proti jsi primárně řešil při svém rozhodování a jak dlouho Tě v Litoměřicích budeme vídat?

Tak primárně jsem řešil pozitivní stránky rozhodnutí. Beru jako velkou výzvu vést kolektiv cca 20 trenérů, kteří jsou zapálení pro basketbal a chtějí jej posouvat směrem dopředu. Samozřejmě se některým lidem naskytla otázka, zda na to není ještě brzo, abych ve svém mladém věku vedl tak početnou skupinu trenérů. Výzvy se ale mají přijímat a jsem rád, že můžu na minimálně další 3 roky spojit svoji kariéru s Litoměřicemi. 

Šeftrenér. Můžes popsat, jak probíhá Tvůj pracovní den a jaké zodpovědnosti skrývá tato funkce?

Tak hlavní zodpovědností je kompletní fungování celého klubu, kde musím říct že velice dobře spolupracujeme s Daliborem Koubou ohledně baby a mini kategorií a následného přechodu do kategorie U11 a výše. Jak již říkal Honza Štěpánek v předešlém rozhovoru, snažíme se pracovat velice systematicky. Pracovní den je samozřejmě tvořen tréninky kategorií a ranními tréninky. Co se práce mimo tělocvičnu týče, jsme v procesu tvoření vizí dlouhodobých cílů klubu, takže se každý den snažíme bavit o možnostech zlepšení našeho servisu pro hráče ale i trenéry. 

Jistě jsi do fuknce nastupil s nějakýmí cíly a vizemi. Můžeš nám nastínit, kam chceš litoměřický basketbal posunout?

Tak cíle a vize samozřejmě mám. Hlavní vizí je vybudovat maximální možnou komunitu lidí, kteří se budou zajímat o litoměřický basketbal a vložit do našeho klubu co nejvíce mladých lidí. To si myslím, že se nám maximálně podařilo, když jsme do nové sezóny nastoupili se 4 novými lidmi na různých trenérských pozicích, kteří si prošli nebo procházejí mládeží basketbalu v Litoměřicích.
Cíle jako takové jsou spíše ohledně našeho servisu pro hráče, abychom dokázali zabezpečit kvalitní tréninkový proces a průpravu pro všechny kategorie - od baby basketu až po A tým. Samozřejmě bych rád za mého působení viděl zpět v Litoměřicích nějakou extraligu. Tento rok máme velice dobře nakročeno k žákovské extralize U14, tak snad se nám vše povede dovést do dobrého konce a do Litoměřic se vrátí ten nejkvalitnější žákovský basketbal.  

Jak se Ti zatím daří tyto cíle naplňovat a je něco, s čím jsi u vedení klubu “narazil”?
Jak jsem již zmínil v předchozí odpovědi. Jsem maximálně rád, že jsme do našeho trenérského týmu přijali klubové odchovance, kteří tak mají možnost nahlédnout pod pokličku fungování klubu a jsou nedílnou součástí naší trenérské skupiny. Že bych u vedení klubu s něčím úplně narazil se říci nedá. S Honzou Štěpánkem je komunikace a domluva na velice profesionální úrovni. Oba víme co chceme a snažíme si maximálně vyjít vstříc a posunout litoměřický basketbal o krok nahoru.

Tomáš Bukovec. Jaký vlastně je, když není v hale a nezlepšuje své svěřence. Co děláš ve volném čase?
Co se mého volného času týče, nejraději jej trávím sám se sebou. Rád si vezmu sluchátka do uší a jdu si zaběhat okolo Labe nebo jen na nějakou procházku. Po večerech si přečtu pár stránek knihy a jsem mentálně zregenerován. Samozřejmě ale maximálně času se snažím trávit na hale a navnímat tak všechny kategorie, které v klubu máme. 

Ahoj Slavoj