Do sezóny jsme vstupovali s velmi obměněným kádrem oproti loňskému roku. Aktivní kariéru se rozhodla ukončit hned pětice hráčů: Jakub Zbroj, David Štefl, Adam Žampach, Marek Slunéčko a Martin Klouda. Naopak náš tým posílil pouze zkušený Robert Landa. Spoléhali jsme se na zkušenou osu týmu, kterou tvořili Jan Dvořáček, Michal Šotnar a Pavel Grunt a chtěli jsme dát příležitost našim mladým hráčům, kteří v loňském ročníku neměli takové využití a hráli 2. ligu nebo extraligu U19. Jmenovitě to jsou Ondřej Chlupsa, Petr Krupka, Vojtěch Zajíc, Matěj Wiesner a Jan Gabriel. A samozřejmě důležitou součástí týmu byli tři hostující hráči z Ústí nad Labem Jan Karlovský, Johan Haiblik a Jan Maděra.

Před sezónou nám náš předseda klubu Pepa Mayer zadal jednoduchý cíl: hrát hezký basket a postoupit do play off, o což jsme se od začátku sezóny snažili. Náš los ze začátku sezóny nebyl úplně ideální, jelikož jsme první tři kola odehráli na venkovních hřištích. Byly z toho dvě cenné výhry z palubovek našich severočeských rivalů Liberce a Chomutova. Asi největší krize nás zastihla těsně před Vánoci, kdy jsme prohráli po bezkrevném výkonu na palubovce USK rozdílem 30 bodů. Vánoční svátky nám přišly vhod, ale postup do finálové šestky se zdál být nemožný. V lednu jsme ale předvedli neskutečnou jízdu. Vyhráli jsme všechna 4 utkání, a zvláště výhra v Jindřichově Hradci a na domácí palubovce proti Polabí splňovala přísná kritéria našeho předsedy:). Výsledky ostatních družstev hrály pro nás a postup do finálové skupiny byl náš. Velkou kaňkou na tomto postupu bylo bohužel to, že jsme přišli o dva hráče, kteří se dlouhodobě zranili. Jednalo se o Ondru Chlupsu a Roberta Landu. Budeme věřit, že je v příští sezóně zase uvidíme na palubovce v našem dresu!

Účastí ve finálové skupině jsme měli splněný cíl a mohli jsme hrát uvolněně a připravovat se na play off. V tom nám výsledky přisoudili soupeře z Jindřichova Hradce. Sérii jsme ovládli 3:1 na zápasy a postarali jsme se o velké překvapení! Náš postup byl naprosto zasloužený a klíčové zřejmě bylo druhé utkání, kdy jsme před domácím publikem vyhráli i když nám chyběli v sestavě Honza Maděra a Johan Haiblik. O postup do finále jsme svedli bitvu s Brnem U23. Tato série se hrála pouze na 2 vítězné zápasy a pro nás byl klíčový hned první zápas, kdy jsme velkou část utkání vedli a o vítězství jsme přišli až v samotném závěru utkání po zranění Honzy Dvořáčka a sporném 5. faulu Pavla Grunta. V domácí odvetě bez Dvořiho a potrestaného Wiziho nás už bylo jen 8 a soupeř byl lepší a zaslouženě postoupil. V letošní sezóně jsme obsadili 3. místo, což by před sezónou určitě nikdo netipoval a myslím, že v závěru sezóny jsme překvapovali sami sebe.

Co se týče hráčů, tak celou sezónu jsme se mohli spolehnout na rozehrávačskou dvojici Honzu Dvořáčka a Michala Šotnara, kteří se skvěle doplňovali a zvládali dirigovat vyrovnané koncovky. Ve druhé části sezóny si skvělými výkony o své místo na hřišti řekl také Vojta Zajíc, který byl asi největším příjemným překvapením. Pod košem jsme letos měli velkou jistotu jak v Honzovi Karlovském, tak v Pavlovi Gruntovi. Dále nesmím zapomenout na Honzu Maděru, který se po těžkém zranění v závěru sezóny dostal do výborné formy a Johana Hajblíka, který mohl alternovat na několika pozicích a jeho fyzická hra byla pro naše soupeře těžko ubranitelná. Svoje dobré momenty během sezóny měli také hráči, se kterými chceme do budoucna počítat, a to Matěj Wiesner, Honza Gabriela a Petr Krupka.

Myslím, že letošní sezóna se nám opravdu vydařila a na týmu bylo vidět, jak si postupem času hráči na sebe zvykají a naše výkonost jde nahoru. Doufejme jen, že po letošní sezóně bude minimum změn a tým v další sezóně ještě ukáže svůj potenciál.