Každé utkání se Sokolem Pražským, ať už doma, nebo v Žitné je pro náš tým velmi těžké. Soupeř, který hraje urputný basketbal nám nikdy nevyhovoval. Tak tomu bylo i u našeho čtvrtečního utkání, které sice začalo naším přesvědčivým vedením v utkání 2:16, avšak postupnou ztrátou pozornosti a hrubými chybami v obraně jsme našeho soupeře nechali srovnat krok až do stavu 23:23. Od této chvíle jsme se přetahovali o vedení až téměř do konce třetí čtvrtiny utkání. V poměrně nervózním duelu, kdy se na naší straně kupily chyby v přihrávkách, v obranné i v útočné činnosti, jsme nakonec byli tím šťastnějším týmem, který těžil z dobré formy hráčů Miši Šotnara, jako obvykle Honzy Karlovského i z efektivní, přiměřeně tvrdé hry Roberta Landy, jak je jeho zvykem. Za výkon na pozici 1 lze taktéž pochválit Vojtu Zajíce, který se ukázal po vyřazení Honzy Dvořáčka pro 5 osobních chyb jako správná karta trenéra Tomáše Eisnera. Celý tým se však určitě musí více soustředit na svůj výkon a souhru po celou dobu utkání a nepolevovat za žádných okolností zejména potom v obranné fázi.