Na zhodnocení celé sezóny jsem si musel dát pár dní odstup. Důvodem bylo to, že jsme byli kousek od vrcholu, a to zklamání tam pár dní v hlavě bylo. Na druhé straně asi málokdo čekal, že naše výkony budou mít tak stoupající tendenci a že i bez důležitých hráčů, kteří nám v závěru chyběli, se budeme prát o titul.

Na začátku sezóny jsme doplnili tým o dva mladé hráče: Lukáše Rozsypala a Tadeáše Slowiaka. Naopak jsme se už museli obejít bez Honzy Dvořáčka, Honzy Maděry a v průběhu sezóny se rozhodl ukončit kariéru Míša Šotnar. Naopak se podařilo do týmu zapracovat navrátilce Tomáše Dvořáka, který se během pár zápasů stal důležitou součástí týmu.

Začátek sezóny nám vyšel dá se říct nad očekávání a my jsme v prvních šesti kolech nepoznali porážku. To v nás možná vyvolalo pocit uspokojení a z následujících tří utkání - Liberec, Sokol Pražský, Jindřichův Hradec, jsme odešli poraženi. Tyto porážky nás trošku posadili zpátky na zem a museli jsme bojovat do posledního kola o postup mezi nejlepší tři týmy naší skupiny, kteří se utkají s nejlepšími třemi týmy moravské skupiny. Začátkem roku jsme do našeho týmu přivítali staronovou posilu Honzu Maděru, který se okamžitě zařadil mezi lídry našeho týmu.

Ve finálové skupině jsme rozjeli „velkou jízdu“, která skončila až ve finále. Ze šesti utkání jsme prohráli pouze jednou a do play off jsme postoupili ze třetího místa. V prvním kole jsme si poradili s dlouhou cestou i nepříjemným soupeřem z Opavy. V dalším kole na nás čekal jeden z favoritů Hradec Králové. V této sérii ani jeden z týmů nezvítězil doma a my jsme vyřadili velkého aspiranta na celkové vítězství. Ve finále jsme vyzvali zkušený tým ze Svitav. Byl to, dá se říct, souboj dravého mládí proti zkušeným harcovníkům, kteří mají takových sérií odehráno spoustu. Hned v prvním utkání se nám podařilo soupeře zaskočit a ujali jsme se vedení v sérii 1:0. Bohužel v ostatních dvou zápasech nám chyběli klíčoví hráči J. Karlovský a J.Haiblík, ale i přesto jsme neprodali kůži lacino, a hlavně v domácím utkání jsme bojovali až do samého konce, kde se projevila zkušenost hostujícího družstva.

Letošní druhé místo nemůžeme hodnotit jinak než pozitivně. Naše zase o něco mladší družstvo nemá primárně za úkol vyhrát první ligu, ale i přesto to málem dokázalo. Myslím, že jsme se od začátku sezóny prezentovali dobrou obranou a většinu utkání jsme dokázali soupeře udržet kolem 70 bodů, což nás řadilo k nejlépe bránícím týmům soutěže. V útoku jsme se chtěli prezentovat rychlou hrou směrem dopředu, což se nám v průběhu sezóny ne vždycky dařilo, ale v play off to už byl náš klíčový prvek, který vedl k několika důležitým vítězstvím.

Letošní sezóna byla nejspíš poslední pro naše opory Honzu Karlovského a Johana Haiblíka. Oba se u nás vypracovali do role klíčových opor družstva a chtěl bych jim moc poděkovat a popřát, ať se jim daří jak ve sportovním, tak i v osobním životě. Pro naše další mladé hráče by tito dva měli být inspirací. Na těchto hráčích je vidět, jaký lze během pár sezón udělat progres a jak se dokázat profilovat do role lídrů týmu.